IMG_8379.jpg
Zde můžete umístit informace o autorovi stránek
Tato stránka je věnována mému cestování po zámcích, hradech, rozhlednách a věžích, jeskyních a podzemí, které se nacházejí na našem území i v zahraničí.

ČECHY

SLOVENSKO

POLSKO

JESKYNĚ

Jeskyně je podzemní dutina, vytvořená přirozenou cestou. Vzniká většinou vymíláním nebo vymýváním horniny, obvykle vápence podzemními prameny. Existují ale také jeskyně v jiných horninách, vzniklé jinými způsoby. Průzkumem a mapováním jeskyň se zabývá speleologie.
Jeskyně jsou ve většině případů vyzdobeny následným srážením vápence z vody, kdy nám vznikají sekundární krasové jevy jako například krápníky, závoje.

TYPY JESKYNÍ
  • Ledové jeskyně - jsou jeskyně, ve kterých je výzdoba tvořena zmrzlým ledem. Klasické krápníky jsou vlivem panujících nízkých teplot potlačeny a jsou nahrazeny ledovými krápníky a ledovými plochami.
  • Podmořské jeskyně - jsou jeskyně, které vznikají chemickým rozpouštěním slané vody. Jeskyně jsou většinou zcela zaplaveny a tak u nich nedochází k tvorbě sekundárních útvarů.
  • Podzemní jeskyně - jsou krasové jeskyně s typickou krasovou výzdobou značného rozsahu. Vznikají převážně ve vápencových oblastech, ale také v solném krasu, dolomitech atd.
  • Kaverny
  • Pseudokras - vzniká sopečnou činností, jedná se o jeskyně vzniklé lávovým překryvem

Jeskyně z pravidla vzniká v krasových oblastech, kde dochází k chemické reakci vody s horninou, která má rozpouštěcí schopností. Voda, která se dostává na zem většinou v podobě srážek se začíná vsakovat do podloží. Vzhledem k tomu, že skalní bloky nejsou jednolité, ale jsou protkány prasklinami či puklinami, dochází k vsaku vody po těchto přirozených drahách. Voda rozpouští okolní horninu, čímž dochází ke zvětšování těchto prasklinek na pukliny. V delším časovém horizontu dochází ke vzniku mohutných podzemních prostor, které nazýváme jeskyně.
Vlivem narušení podloží vlivem jeskyně se stává, že se může zřítit část jeskynního stropu, čímž vznikne propast, která se stane přirozeným vstupem do jeskyně. Jeskyně se často vzájemně propojují - hovoříme o jeskyním komplexu.
Pro existenci jeskyní je důležitá hladina podzemní vody, jelikož její kolísání může mít za následek vznik pater v jeskyním komplexu. Dříve byla hladina podzemní vody například výše a tak docházelo k rozpouštění skály v určité výšce, poté co klesla hladina podzemní vody dochází k rozpouštění o několik metrů níže, což má za následek vznik dalšího patra. Tento jev se může několikrát opakovat a tak se setkáváme s vícepatrovými jeskyněmi.

Jeskyně patří k nejnehostinnějším místům na Zemi. Celý rok v nich panuje tma a zima, někdy teplota po celý rok nepřekročí 0° C. Přesto existují formy života, které se na takové prostředí adaptovaly. Nejznámější z nich jsou netopýři, dále také slepé jeskynní ryby a z rostlin to bývají různé druhy jednoduchých mechů. Kromě nich se zde vyskytují jednobuněčné organismy jako bakterie nebo sinice.
Živočichové přizpůsobení pro život v jeskyních se nazývají troglobyti. Po delším pobytu v podzemí většina z nich ztratila oči i zbarvení.[1] V některých uzavřených jeskyních komplexech se vyvinuly rozdílné atmosférické podmínky, na které se zde žijící organismy adaptovaly a nyní jsou na nich existenčně závislé.
Jeskyně se staly prvními stálými příbytky lidí v dávných dobách, kteří v nich hledali útočiště před okolním světem. Jeskyně se staly jejich příbytky a místy, kde se rozvíjela umělecká tvorba. Do dnešních dnů se nám zachovaly vyobrazená zvířata a denní činnosti na nástěnných malbách.
TOPlist
logo_wander-book.png
logo.gif
rajem-rozhlednovym.png
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one